Studentský pokoj bývá malý a každý metr čtvereční se počítá. Když k vám občas přijede kamarád nebo spolužák na víkend, řešíte, kam ho uložit. Nafukovací matrace se po pár nocích podfoukne, gauč zabírá místo po celý rok a spací pytel na zemi není pro dvoudenní návštěvu nic moc. Proto se vyplatí pořídit skládací lůžko, které po složení zmizí za skříní nebo pod postelí. Na trhu je jich dost, ale ne každé vydrží časté rozkládání a skládání.

Při každodenním používání se nejvíc osvědčily jednoduché konstrukce bez zbytečných mechanismů. Čím méně pohyblivých částí, tím menší šance, že se něco ohne nebo vysype. Osvědčilo se rozkládací lůžko pro kamaráda, které má pevný rám a rošt z masivního dřeva místo tenkých lamel. Takové lůžko unese i těžšího spáče a nevrže při každém obrácení. Důležitá je i výška – příliš nízké lůžko je nepohodlné při vstávání, příliš vysoké se zase blbě skládá do úzké mezery.

Matrace je druhá věc, kterou lidé podceňují. Tenká pěna do 8 cm se po týdnu spánku zmáčkne a návštěva si stěžuje na bolavá záda. Lepší je pěna o tloušťce 12–15 cm, ideálně s odnímatelným potahem, který se dá vyprat. Potah se špiní rychle, zvlášť když na lůžku spí někdo po cestě z vlaku nebo po sportu. Praktické je také lůžko s kolečky, protože s ním člověk pohodlně zajede do rohu i na kratší vzdálenost.

Nezapomínejte ani na úložný prostor pod lůžkem. Když je lůžko složené, vznikne místo na krabici s ložním prádlem nebo na sezónní oblečení. Studenti, kteří bydlí na koleji, ocení, když se celé lůžko vejde do skříně na chodbě. Před koupí si změřte, kolik místa skutečně máte, a porovnejte to s rozměry složeného lůžka. Jinak se stane, že po prvním použití zůstane lůžko rozložené napořád a z pokoje se stane sklad.