Zařídit dětský pokoj na pět let dopředu je ztráta času i peněz. Dítě ve třech letech potřebuje něco jiného než ve třech třídách. Řešení není kupovat nový nábytek každé dva roky, ale vybrat takový, který se dá posouvat, rozšiřovat a přeskládat. Základ tvoří postel s prodlužovacími díly, pracovní stůl s nastavitelnou výškou desky a židle, jejíž sedák i opěrka kopírují růst. Tyto tři kusy vydrží od školky až po druhý stupeň základní školy, pokud se investuje do kvalitních mechanismů. Zbytek pokoje se pak obměňuje podle aktuálních koníčků a potřeb.

Úložné prostory rozhodují o tom, jestli se v pokoji dá vůbec uklízet. Otevřené police plné hraček vypadají dobře na fotkách, ale v praxi se v nich ztrácí všechno. Osvědčily se nízké zásuvkové boxy, které dítě samo vytáhne a zase zasune, a uzavřené skříně na sezónní oblečení. Ve chvíli, kdy dítě povyroste a začne sbírat knihy, modely nebo sportovní výbavu, je vhodné sáhnout po výškových policích a regálech pro děti, které se montují ke zdi a dají se přemisťovat podle toho, co je zrovna potřeba mít po ruce. Nad stolem tak vznikne místo na učebnice, nad postelí police na noční čtení.

Barvy a materiály hrají větší roli, než se na první pohled zdá. Světlé dřevo a bílá vydrží roky a neomrzí, zatímco výrazné barvy patří spíš na doplňky – koberec, povlečení, boxy. Dítě roste rychle a vkus se mění ještě rychleji. Neutrální základ pokoje umožní vyměnit pouze textil a plakáty, aniž by se muselo malovat a kupovat nový nábytek. Do pokoje je dobré umístit i jednu volnou stěnu, která zůstane prázdná pro pozdější potřeby – tabuli, mapu nebo gymnastickou tyč.

Praktický provoz pokoje závisí na výšce, ne na počtu úložných míst. Vše, co dítě používá denně, má být v jeho dosahu bez židle nebo šplhání. Sezónní věci, kufry a vzpomínkové krabice patří nahoru, kam se dostane dospělý. Jednou za rok je vhodné projít obsah polic a zásuvek společně s dítětem a vytřídit, co už neslouží. Pokoj, který se mění spolu s dítětem, nemusí být dokonalý – musí být hlavně použitelný každý den.