Bílé záclony jsou v interiéru vidět jako první. Každá šedivá linka, žlutý nádech od slunce nebo šedý povlak od prachu je na nich okamžitě znát. Aby zůstaly opravdu bílé, nestačí je vzít jednou za rok do pračky. Záleží na ročním období, na typu vlákna a hlavně na tom, jak často je perete a jak je sušíte.

Na jaře je ideální čas na důkladné praní. Přes zimu se v nich usadí prach z topení a jemný sazový povlak. Perte je na 40 °C s běžným pracím prostředkem na jemné prádlo, případně přidejte půl hrnku jedlé sody, která pomůže odstranit zažloutlé tóny. Pokud si nejste jistí, jestli vydrží vyšší teplotu, řiďte se štítkem. Obecně platí, že syntetické záclony snesou i 60 °C, ale len a viskóza potřebují nižší teplotu, jinak ztratí tvar. V tomto období se vyplatí nechat záclony máchat v aviváži jen krátce, aby vlákno zůstalo vzdušné. A když řešíte, jak prát záclony, aby zůstaly bílé, pomůže i pravidelný týdenní cyklus – krátké máchání ve vlažné vodě bez prostředku stačí na to, aby se prach neusazoval.

V létě je největší nepřítel slunce. UV záření sice bělí, ale zároveň oslabuje vlákna a způsobuje, že bílá přechází do žluté. Sušení na přímém slunci proto nedoporučuji, zvlášť u tenkých záclon. Raději je sušte ve stínu, ideálně venku pod přístřeškem nebo v místnosti s dobrým průvanem. V zimě naopak pozor na sušení na radiátoru – horký vzduch může způsobit, že se do vlákna vypálí špína a bílá už nikdy nebude zářivá. V zimních měsících perte méně často, ale vždy s dvojitým mácháním, aby v látce nezůstaly zbytky pracího prostředku, které přitahují nečistoty.

Před každým pověšením záclony pořádně protřepte a zavěste je mírně vlhké. Usnadníte tím žehlení a záclona se vyvěsí do hladka. Bílá barva je krásná, ale vyžaduje pravidelnou pozornost. Když jí ji dáte, odmění se čistotou, která prosvětlí celý byt.